Trhonice

Tisk

 

obec Trhonice

Trhonice jsou vesnice rozkládající se na východě Čech severně od Trhonického potoka, který zde tvoří historickou zemskou hranici s Moravou.

Zástavba Trhonic, rozkládající se v centrální části katastrálního území Trhonice, tvoří místní část městyse Jimramova a náleží tudíž k okresu Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Součástí katastru Trhonic je i osada Benátky, ležící západně od vsi, v těsném sousedství se zástavbou Jimramova.

V roce 2001 zde žilo trvale 97 obyvatel a bylo zde 43 domů. Vsí prochází silnice III. třídy do Nedvězího a Ubušína. Katastrem vsi pak prochází silnice II. třídy z Nového Města na Moravě přes Jimramov do Poličky.

Autobusové spojení má ves s Jimramovem a Bystřicí nad Pernštejnem. Název je odvozen nejspíše z hanlivého slova "trhoň", které označovalo toho, kdo se trhá-ze slovesa trhat=prudce hýbati, smýkati, rváti, a znamenal ves lidí Trhoňových nebo ves trhoňů.

Základní údaje

Trhonice

Charakter sídla: vesnice
PSČ: 592 42
Součást obce: Jimramov
Kraj: Vysočina
Okres: Žďár nad Sázavou
Historická země: Čechy
Katastrální území: Trhonice
Katastrální výměra: 4,585 km²
Zeměpisná šířka: 49°38' s. š.
Zeměpisná délka: 16°14' v. d.
Počet obyvatel: 97 (k r. 2001)
Nadmořská výška: 591 m n. m.
Zastupitelský úřad:
Informační kiosek: Ne
Člen regionu:
Pošta:
NE
Škola:
NE
Lékař:
NE
Autobus:
ANO
Vlak:
NE

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1474 v listině, ve které král Vladislav Jagellonský potvrzuje purkmistru i konšelům města Poličky veškerá privilegia, která jim byla udělena, a také držení vesnic, které pod město přísluší.

V roce 1547 byly Trhonice dány pod správu rychmburského panství, neboť majitel vsi - město Polička se zúčastnilo povstání proti králi Ferdinandovi I. a feudální majetek jí byl zkonfiskován. Město jej vykoupilo až v roce 1558. S výjimkou let 1620-1628 zůstaly Trhonice pod feudální správou města Poličky až do roku 1848. V roce 1850 se staly součástí okresu Litomyšl, od roku 1855 okresu Polička. V roce 1940 byly připojeny do okresu Litomyšl, v letech 1945-1960 opět v okrese Polička, poté v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 1964 byly Trhonice sloučeny s Jimramovem. Součástí obce Trhonice byla vždy také osada Benátky, která je dnes, stejně jako Trhonice součástí městyse Jimramov.

V roce 1879 byl založen hasičský sbor. V 1. světové válce padlo 12 místních občanů, pomník jim byl odhalen 26. srpna 1928. V letech 1933-1934 byla provedena elektrifikace obce, v roce 1949 připojen i telefon.

JZD bylo v obci založeno v roce 1952, postupně se přidala někdy i pod různými hrozbami většina zemědělců. V letech 1954-1955 byla postavena nová budova pro MNV.

Z kroniky

Založena roku 1934 Miloslavem Janáčkem za spolupomoci starosty Josefa Ehrenbergera č. 11 a od roku pokračoval kronikář Josef Pospíšil č. 27 do roku 1980.

V r. 2006 doplněno Ludmilou Pospíšilovou za pomoci všech žijících pamětníků obce Trhonice.

Zbytek se dodělává!

Památky

Ve vsi se nachází několik zajímavých statků, které pochází z 19. století a jsou zdobeny bohatým štukovým dekorem (čp.1, 10, 11, 18, 20, 22, 27, 31).

Název

WWW

Místo

Boží muka

Stojí při slinici k Nedvězímu, postavená roku 1992, místo výhledů, byl zde natáčen filmový obraz jednoho z dílů "Četnických humoresek".

Boží muka

Trhonice

Vápenka

Vápenka

Chládkova vápenka, stojí při silnici od Jimramova ke Korouhvi, dnes bohužel v havarijním stavu. Provoz v ní byl ukončen v roce 1958, v roce 1962 byla rozsáhle rekonstruována, ale provoz již obnoven nebyl.

Při silnici od Jimramova ke Korouhvi

Kaplička Panny Marie

Mezi další významné dominanty osady Trhonice patří kaple Panny Marie, postavená v roce 1756, vedle ní stojí kamenný kříž s letopočtem 1862. Nedlouho po dostavbě byla věžička kaple osazena malým zvonem, který sloužil věřícím k náboženským účelům i k vyhlašování poplachu v případě požáru. Osazený zvon sloužil až do roku 1857, kdy jej brněnská firma Frant. Hiler přelila a zrkonstruovala zavěšení. Zvon však byl v roce 1917 rekvirován pro válečné účely a v roce 1926 byl nahrazen novým zvonem o váze 100 kg, průměru 56 cm a výšce 50 cm firmou Buřil a Riss z Kuklen u Hradce Králové. I tento zvon padl za oběť válečné dani a v roce 1942 zrekvirován pro válečné účely. Nynější zvon o stejných parametrech jako předchozí byl ulit a osazen v roce 1947 firmou R. Manoušek z České u Brna a věnován manželi Mlynářovými jako dík za záchranu života p. Frant. Mlynáře z rukou německých vojáků v posledních hodinách války.

Kaplička Panny Marie

Trhonice

Roubená a zděná stavení - lidová architektura

Jedná se roubená stavení čp. 4, 34, 37 a zděná stavení čp. 22, 31.

Trhonice

Vodní mlýn, tlačírna oleje a pila Trhonice

Mlýn (obrázek 1)Mlýn (obrázek 2)

Trhonický mlýn je nenápadně skryt na J okraji obce v malém údolí Trhonického potoka. Dnešní návštěvník by považoval mlýn spíše za selský statek, náleží však k typickým mlýnům, uzpůsobených horským podmínkám s malými vodními toky s velkými spády. Zdejší mlýny mívaly jedno až dvě vodní kola na vodní pohon, což omezovalo jejich výrobní kapacitu. Zdejší část Vysočiny nikdy nebyla obilnářská oblast. Písemné prameny stručně vypovídají, že Trhonický mlýn od počátku náležel do kategorie malých poddanských mlýnů. Založil jej kolem r. 1550 na tehdejším poličském panství Petr zvaný Mlynář. Jednalo se o dřevěnou stavbu s jedním vodním kolem, mlynařinu doplňovalo menší hospodářství, které poskytovalo větší ekonomickou jistotu, zejména v suchých letech. Po 30leté válce mlýn vyhořel a na čas zpustl. Po dalším požáru v roce 1714 byl obnoven Jiříkem Teskou, který nakonec pro náboženské pohnutky z poličského panství zběhl. Poličský magistrát jako trhonická vrchnost pak mlýn prodal Václavu Ehrenbergerovi, který kolem r. 1750 až 60 mlýn rozšířil o tlačírnu oleje a jednolistou pilu, což si vynutilo instalaci druhého vodního kola. Dnešní podobu získával od 2. pol. 18. stol., definit. úprava průčelí se datuje do roku 1843 a doplněna roku 1883, dále se měnila jen výrobní zařízení mlýnice. Poslední modernizací byla instalace naftového motoru roku 1908, po které vodní kolo zůstalo jako nouzový pohon. Naposledy se mlelo obilí v roce 1941, v přílež. v provozu zůstala unikátní pila a tlačírna lněného oleje.

www

Trhonice

Informace

UBYTOVÁNÍ

V obci není evidováno žádné ubytování.


REKREAČNÍ, SPORTOVNÍ A KULTURNÍ VYUŽITÍ

V obci není evidováno žádné rekreační ani kulturní vyžití. Je zde sportovní hřiště.


TURISTIKA

Přes Trhonice vede turistická i cyklistická stezka.


Firmy

Název

WWW

Adresa

Telefon

AGROMERAN a.s.

-------

Trhonice 57, Jimramov

566562746, 566562551

Jimramov / místní části

Kraj: Vysočina
Okres: Žďár nad Sázavou
Počet obyvatel: 1165 (včetně místních částí)
Nadmořská výška: 495 m n. m.
Rozloha: 2200 ha
Zastupitelský úřad:
Informační kiosek:
Ne
Člen regionu:

Svratecko-křetínský trojúhelník , Novoměstsko , Sdružení obcí v okolí Vírské přehrady

Místní části:

Sedliště, Ubušín, Trhonice

Pošta:

Ano

Škola:

ANO

Lékař:

ANO

Autobus:

ANO

Vlak:

NE

 

Jimramov leží na soutoku Svratky s Fryšávkou na rozhraní Čech a Moravy. Městečko bylo založeno v polovině 13.století Jimramem z Pernštejna. V letech 1462-1588 za vlastnictví Pernštejnů byla udělena Jimramovu řada privilegií, která v roce 1537 potvrdil císař Ferdinand I. Mezi ně patřilo právo pořádání trhů, čímž byla obec povýšena na městys a získala další práva - osvobození od robot, právo varečné a užívání lesů na kopci Padělku, Prosičce a Holém vrchu. Symbolizovány jsou ve znaku a pečeti. V Jimramově se narodila a pobývala delší čas řada významných osobností: Karel Slavíček, jezuita, matematik, hvězdář a hudebník, Jan Karafiát, evangelický farář, spisovatel a publicista, spisovatelé Alois a Vilém Mrštíkovi, Matěj Josef Sychra, katolický kněz, jazykovědec, obrozenecký spisovatel či malíři Bohuslav Kozák, Čeněk Dobiáš, sochař František Žemlička aj. Městečko si do dnešní doby zachovalo starobylý ráz. Domy v okolí náměstí tvoří Městskou památkovou zónu vyhlášenou v roce 1991. Památkově chráněné a zajímavé objekty je možno obdivovat i v místních částech Sedliště, Trhonice, Ubušín. Jimramov včetně svých místních částí je zasazen do krásné přírody, je oázou klidu a vhodným místem pro rekreaci a turistiku, která zde má dlouholetou tradici. Je zde možno navštívit Síň rodáků s originálním výjevem z Karafiátových Broučků od nár. umělce Jiřího Trnky, pomník bratří Mrštíků a pamětní desky dalších významných rodáků.

Obrázky

Pohled na Základní školu v Jimramově Jimramov pod sněhemJimramov - celkový pohled Jimramov - pohled z Benátek
Jimramov - pohled z Kabačky Jimramov - pohled na řeku Svratku od Benátského mostu Katolická fara v Jimramově Rodný dům bratří Mrštíků
Předjaří u Jimramova Jimramov JimramovJimramov
Náměstí v Jimramově Jimramov s řekou Svratkou Skalní hřeben Prosička u Jimramova Síň rodáků v Horní škole v Jimramov

   
Kraj: Vysočina
Okres: Žďár nad Sázavou
Počet obyvatel: 220
Nadmořská výška: 500 m n. m.
Rozloha: 369 ha
Zastupitelský úřad:
Informační kiosek:
Ne
Člen regionu:

Novoměstsko

Pošta:

NE

Škola:

NE

Lékař:

NE

Autobus:

ANO

Vlak:

NE

 

Od roku 1965 místní část Jimramova, v minulosti náležela ves do Čech. Již roku 1398 se zmiňují "louky u Sedlišť", PPZ po-
chází z roku 1557. Před rokem 1586 odváděli místní obyvatelé svojanovskému, později nově vzniklému bysterskému panství tzv. poškvrny (platy obilní). Na den sv. Václava roku 1586 právo výběru obilních platů odkoupila obec poličská od tehdej-
šího majitele bysterského panství rytíře Hertvíka. V historii jsou zaznamenány také několikaleté spory o rybolov a přede-
vším o pozemky v okolí řeky Svratky. Do roku 1906 se uvádí mlýn, po požáru byl přestavěn na textilní provozovnu, od 60. let 20. století zemědělské objekty. V důsledku častých požárů (18. a 19. stol.) se v obci nedochovalo mnoho dřevě-
ných roubených stavení. Obcí prochází modrá TZ. V zimním období je k dispozici lyžařský vlek s umělým osvětlením. Mezi zajímavosti obce patří: Kaplička sv. Václava - vystavěna roku 1852, pův. se šindelovou střechou, opravována v letech 1992 - 1994, Kamenný kříž - vedle kapličky, pochází z roku 1894, Lidová architektura, roubené obytné stavení čp. 25 - do roku 2000 byl pod jeho štítem nápis z roku 1766, po jeho stranách výjevy vojáka a jezdce, Vápencový lom - dnes již nepoužívaný, možnost sběru nerostů.

Obrázky

Předjaří u Sedliště Obec Sedliště
Kaple sv. Václava (obec Sedliště) Kaple sv. Václava (obec Sedliště)

Kraj: Vysočina
Okres: Žďár nad Sázavou
Počet obyvatel: 99
Nadmořská výška: 605 m n. m.
Rozloha: 517 ha
Zastupitelský úřad:
Informační kiosek:
Ne
Člen regionu:

Novoměstsko

Pošta:

NE

Škola:

NE

Lékař:

NE

Autobus:

ANO

Vlak:

NE

 

V roce 1360 patřilo půl lánu v Ubušíně doubravnickému klášteru. O 30 let později zde zapsal věno své manželce Anežce Vilém z Pernštejna, ale Ubušín pak brzy připadl Heraltovi z Kunštátu a ze Skal. V letech 1459 - 1588 patřil zase Pernštejnům a pak přešel k panství kunštátskému. Od roku 1964 byl Ubušín osadou a nyní částí obce Jimramov.

Na návsi je rybník, nechybí ani pomník padlých. Starobylé štíty statků svědčí o krásné lidové architektuře našich předků.

V obci se narodili Ing. Josef Vaverka, DrSc., legionář, odborník na železniční stavby, František Gregor, zoolog a entomolog, profesor, umučený nacisty, Bohuslav Kozák, malíř, člen Umělecké besedy slovanské, a další.

Obrázky

Nad Ubušínem Obec Ubušín
Obec Ubušín Obec Ubušín

Kraj: Vysočina
Okres: Žďár nad Sázavou
Počet obyvatel: 97 (k r. 2001)
Nadmořská výška: 591 m n. m.
Rozloha: 459 ha
Zastupitelský úřad:
Informační kiosek:
Ne
Člen regionu:

Novoměstsko

Pošta:

NE

Škola:

NE

Lékař:

NE

Autobus:

ANO

Vlak:

NE

 

Od roku 1965 jsou místní částí Jimramova. První písemná zpráva pochází z roku 1547, kdy císař Ferdinand I. vsi navrátil zádušní a špitální statky. Osudy Trhonic byly v minulosti spjaty s městem Poličkou a od 19. stol. s bysterským panstvím. Původní blízký hraniční hvozd nám dnes připomíná les Královec, který v dávných dobách tvořil součást pomezního pralesa ve vlastnictví krále. V okolí obce se nacházejí pozůstatky po těžbě vápence, nejzajímavější je lom s torzem šachtové pece s komínem (při silnici z Jimramova do Poličky). Obcí prochází žlutá TZ.

Mezi zajímavosti obce patří: Kaplička Panny Marie - vystavěna roku 1756, vedle ní stojí kamenný kříž s letopočtem 1862, Boží muka - při silnici k Nedvězímu, postavená roku 1992, místo výhledů, byl zde natáčen filmový obraz jednoho z dílů "Četnických humoresek", Mlýn na horní vodu (čp. 15) - poprvé uváděn ve 2. pol. 16. stol., během staletí několikrát změnil majitele, od roku 1782 se u mlýna uvá dí jště pila a olejna, naposled se zde mlelo v roce 1941, objekt je památkově chráněn, bližší historii přibližuje pojednání přímo na místě, v současnosti mlýn chátrá, Lidová architektura, roubená stavení čp. 4, 34, 37 a zděná stavení čp. 22, 31.

Obrázky

Boží mukaObec Trhonice