Přehled adresářové struktury Joomla! 1.5

Napsal uživatel admin

Adresáře tvořící systém Joomla jsou vhodně pojmenované (anglickými výrazy, které jsou celkem srozumitelné) a tak celkem snadno dokážete odhadnout obsah většiny z nich. Následující výčet nicméně shrnuje obsah každého z adresářů.
Všechny adresáře v následujícím výčtu, u kterých za názvem následuje hvězdička (*), jsou v systému Joomla verze 1.5 nové – v předchozích verzích systému tyto adresáře buďto vůbec neexistovaly, anebo měly odlišné názvy.

• kořenový adresář (/) – poté, co na server zkopírujete soubory systému Joomla, zahájí skript index.php, nacházející se v kořenovém adresáři, instalaci systému Joomla. Po dokončení instalace se vytvoří soubor configuration.php, jehož přítomnost soubor index.php detekuje a spustí samotnou uživatelskou část systému. Chcete-li znovu spustit instalátor systému, stačí odstranit soubor configuration.php. Pro případ. Že instalátor selže, je možné s použitím souboru configuration.php-dist provést konfiguraci systému Joomla ručně.

  

• administrator – tento adresář obsahuje podadresáře odpovídající těm z kořenového adresáře (jako components, modules, plugins atd.), protože administrační rozhraní systému Joomla je ve skutečnosti webem systému Joomla. Administrační rozhraní je možné rozšířit specializovanými rozšířeními.

  

• cache – obsah tohoto adresáře pravděpodobně nikdy nebudete muset zkoumat. V rámci dosažení vyššího výkonu se může systém Joomla cachovat populární stránky, aby nebylo nutné v případě každého požadavku na danou stránku volat PHP a MySQL pro její získání. Stránky uložené v paměti Cache se jednoduše načtou z tohoto adresáře a odešlou prohlížeči. Cachování se odehrává na úrovni modulů, takže ačkoli se obsah stránky jako takové necachuje, obsah modulů stránky může. O veškerou správu paměti Cache (včetně odstraňování neaktuálních dat) se star systém Joomla, takže se o obsah tohoto adresáře nemusíte příliš zajímat.

• components – komponenty se ukládají do tohoto adresáře. Mohli jste si všimnout, že výchozí instalace systému Joomla obsahuje řadu komponent, jako např. komponenty pro přihlašování, ankety, registraci, vyhledávání a další, jejichž výstup se ve front-endu zobrazuje s použitím odpovídajících modulů. Komponenta jako je plug-in nebo modul je typem doplňku, které se souhrnně označují termínem rozšíření. Každá komponenta se ukládá do svého vlastního adresáře s prefixem com_ (např. com_banners, com_contact atd.)

  

• images – tento adresář obsahuje veškeré bitmapy použité jak v administračním rozhraní, tak v uživatelské části, včetně uploadovaných obrázků, které jsou součástí obsahu článků. V tomto adresáři se nachází podadresář smilies obsahující emotikony, které můžete použít v článcích, podadresář stories s dalšími obrázky pro články, podadresář banners obahující ukázkové bannery a podadresář M_images, který obsahuje ikony pro pdf, email, tisk, řazení článků apod (poslední uvedený - záleží na typu šablony).

  

• includes – tento adresář obsahuje soubory PHP a JavaScript, které ostatní soubory připojují, aby mohly např. odesílat e-maily nebo obrazovat nápovědu. Možná jste zaznamenali, že některé ze souborů mají prefix mambo – ty zajišťují zpětnou kompatibilitu. Joomla 1.5 může pracovat v legacy módu, který by se bez těchto souborů neobešel. S dalším velkým updatem systému Joomla je možné očekávat odstranění tohoto módu a jemu příslušejících souborů.

  

• installation – tento adresář obsahuje veškeré soubory, které jsou zapotřebí pro úvodní instalaci systému. Po provedení instalace byste měli tento adresář odstranit.

  

• language – tento adresář obsahuje soubory s překlady textů. Systém Joomla ukládá přeložené texty v jednoduchý souborech INI. Všechny tyto soubory používají kódování UTF-8. Jejich názvy i názvy adresářů, ve kterých jsou uložené, vycházející ze standardizované konvence dvou písmen pro kód jazyka následovaných dvěma písmeny pro kód země, jež indikují použitý jazyk. Kód jazyka je v souladu se Standardem ISO-639-2, kód země pak se standardem ISO-3166. Např. cs-CZ. Veškeré soubory obsažené v tomto adresáři mají název s prefixem, který odpovídá názvu adresáře.

  
  
  

• libraries* - tento adresář obsahuje framework tovřící základ pro programování celého systému Joomla. Systém Joomla je ve skutečnosti webovou aplikací, která používá klíčové knihovny uložené v adresáři libraries. Podíváte-li se do jeho podadresáře joomla, uvidíte adresáře pro jednotlivé funkční celky aplikace (jako je samotná aplikace, databáze, souborový systém atd.). V adresáři libraries se nachází také knihovny třetích stran. Každé knihovně přísluší vlastní podadresář v tomto adresáři, což napomáhá organizaci.

  

• media – to tohoto adresáře je možné ukládat média. Všimněte si, že se v tomto adresáři nachází také řada souborů JavaScriptu. Jedním z nejužitečnějších je Framework MooTools nacházející se v umístění media/systém/js/mootools.js. MooTools (www.mootools.net) je mocný open-source JavaScript framework, který značně usnadňuje manipulaci s uživatelským rozhraním (např.drag-and-drop funkcionalitu) a systémové funkce (interakce s použitím Ajaxu, DOM atd.) zvyšuje jejich kompatibilitu napříč prohlížeči. Vzhledem k tomu, že je součástí každé kopie systému Joomla, využívá ho celá řada rozšíření.

  
  
  

• modules - v tomto adresáři se nachází moduly, které jsou šabloně k dispozici. Mezi některé ze standardních modulů patří bannery, drobečková navigace, novinky, přihlašování, ankety a náhodné zobrazování obrázků. Moduly se v podobě panelů umisťují do šablony. Často zastřešují nebo poskytují front-end pro zvolenou komponentu. Modul jako je komponenta nebo plug-in je typem doplňků, které se souhrnně označují termínem rozšíření. Každý z modulů je uložený ve svém vlatním adresáři s prefixem mod_ (jako např. mod_banners, mod_login atd.).

  

• plugins* - plug-iny se nachází v adresáři plugins. V předchozích verzích se označovaly za mamboty (zkrácené označení pro Mambo robot, nezapomínejte, že je Mambo předchůdcem systému Joomla) a nacházely se v adresáři mambots. Plug-iny jsou rozšířeními frameworku a operují tak nižší úrovni než komponenty. Na rozdíl od komponent a modulů s plug-iny nachází společně vždy v jednom z devíti adresářů (naproti rozšířením s vlastními adresáři). Každý z devíti adresářů pro plug-iny (authentication, kontent, editors, editors-xtd, search, systém, tmp, user a xmlrpc) definuje funkcionalitu poskytovanou plug-inem (např. adresář editors obsahuje plug-iny WYSIWYG editorů).

  

• templates – tento adresář obsahuje podadresáře jednotlivých šablon nainstalovaných v systému. Všimněte si, že název každého z podadresářů odpovídá názvu šablony, kterou obsahuje. Výchozí šablony systému nese název rhuk_milkyway. V adresáři templates tak najdete podadresář tohoto jména. Pokud název adresáře neodpovídá názvu šablony, systém Joomla ji nerozpozná.

  

• tmp* - tento adresář slouží pro uložení dočasných souborů a souborů cookie, používaných jak v administračním, tak v uživatelském rozhraní systému Joomla.

• xmlrpc* - tento adresář využívá jedna z nových funkcí systému Joomla – rozhraní XML-RPC (eXtensible Markup Language Remote Procedure Call). Rozhraní XML-RPC umožňuje pomocí jazyka XML vzdáleně volat procedury. To znamená, že je systému Joomla možné odeslat ke zpracování nějaké volání. Co přináší XML-RPC administrátorovi systému Joomla? Teoreticky je možné z jednoho serveru spravovat více systémů. Pomocí rozhraní XML-RPC mohou klientské aplikace komunikovat se serverem. Např. blogovací aplikace jako je w.bloggar (http://wbloggar.com) umožňuje vkládat na server obsah prostřednictvím rozhraní XML-RPC. Aplikace w.bloggar umožňuje spravovat blog a jeho celý obsah prostřednictvím běžného rozhraní aplikace Windows. Uživatelé tak mohou s blogem pracovat pomocí běžné desktopové, která do systému Joomla v podobě článků uploaduje zadaný obsah. Díky tomu, že aplikace zajištuje komunikaci s rozhraním serveru, nemusí autor blogu vůbec přistupovat k rozhraní systému Joomla, aby přidal obsah. Podpora rozhraní API, jako je MetaWebBlog a Movable Type je v plánu pro budoucí plug-iny.

  

  Poznámka: I když jste o XML-RPC dosud neslyšeli, možná znáte SOAP (Simple Object Access Protocol). SOAP je odvozeninou XML-RPC a vyvinul se v rozsáhlejšího a silnějšího mladšího bratra (s podporou jazyka WSDL (Web Service Description Language), protokolu WS-Security dalších). Vývojový tým systému Joomla se rozhodl zůstat při XML-RPC, protože je jednodušší, rychlejší a dodatečné funkce, které SOAP nabízí, se pro aplikace systému Joomla nejeví jako nezbytně nutné, vzhledem k režii, která je s nimi spojena. Vývojový tým systému Joomla dospěl k názoru, že pokud někdo přesto bude funkcionalitu SOAP potřebovat, může k ní přistupovat přímo pomocí rozšíření jazyka PHP.

Po většinu času nebudete muset k těmto adresářům sami přistupovat. Většinu konfiguračních činností zajistí v systému Joomla webové administrační rozhraní. Mohou však nastat situace jako je např. úprava šablony editorem třetí strany, kdy budete k těmto souborům potřebovat přímý přístup.